Česko-australské vztahy za II. světové války (1939-1945)

V časopise Historie a vojenství vyšla má studie k tématu Čechoslováků a jejich angažmá v australské armádě za Velké války.

Rozsáhlá studie s názvem Přes australskou armádu do československých legií ve Francii se zabývá  úspěšnými i neúspěšnými pokusy Čechoslováků o vstup do australské armády. 

Studie se věnuje osudům Čechoslováků, kteří se před první světovou válkou rozhodli vycestovat nebo vystěhovat z Rakouska-Uherska a v předvečer války se ocitli až na samé periferii Britského impéria ve vzdálené Austrálii. Na základě českých a australských archivních pramenů analyzuje, v jakém rozsahu se českoslovenští krajané v Austrálii zapojili do vznikajícího Masarykova československého zahraničního odboje. Kromě uvedené analýzy a vyčíslení zahrnuje příspěvek rovněž srovnání válečných a poválečných osudů těchto jednotlivců. 

Podrobnosti: resumé a jmenný seznam všech jednotlivců najdete zde. Zevrubně pak přímo v časopise:

KREISINGER, Pavel: Přes australskou armádu do československých legií ve Francii. Příspěvek k účasti Čechoslováků v australské armádě za Velké války (1914–1918). Historie a vojenství 65, 2016, č. 1, s. 4–20.

V časopise Moderní dějiny vyšla má studie k problematice československého exilu v Austrálii po roce 1948.

Biografická studie s podtitulem Z životních osudů rolníka, poslance, poúnorového exulanta a „Australana“ se zabývá politickým působením rolníka a poslance lidové strany Jindřicha Nermutě (1917–1990), který po únoru 1948 odešel do exilu. Příspěvek popisuje zejména jeho politickou činnost v éře tzv. třetí československé republiky (1945–1948), okolnosti jeho odchodu do zahraničí a první léta v exilu (1948–1949). Posléze se věnuje jeho působení v exilových a krajanských spolcích v Austrálii, konkrétně na Tasmánii (1950–1990), které ukončila až jeho předčasná smrt. O Nermuťovy politické aktivity jevily mimořádný zájem komunisty ovládané československé zpravodajské služby již před únorem 1948. Tento zájem pak vrcholil v roce 1959, kdy byl na Nermutě zaveden pozorovací svazek s krycím názvem „Australan“. 

Resumé, podrobnosti a obrazovou galerii k Nermuťovým životním osudům najdete zde. Zevrubně pak přímo v časopise:

KREISINGER, Pavel: Jindřich Nermuť (1917–1990). Z životních osudů rolníka, poslance, poúnorového exulanta a „Australana“. Moderní dějiny 23, 2015, č. 2, s. 221–254.

Ve dnech 1. listopadu až 1. prosince 2015 jsem v rámci studentského projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého (IGA: Společnost v historickém vývoji od středověku po moderní věk) podnikl zahraniční cestu do Austrálie, jejímž účelem bylo prostudovat archivní prameny k tématu Československo-australských vztahů za druhé světové války.

Tři týdny jsem pobýval v hlavním městě Australského svazu Canbeře, kde sídlí centrála Australského národního archivu (National Archives of Australia). Zde jsem provedl základní výzkum k tématu, prošel více než 100 signatur a pořídil jejich elektronické kopie. Také jsem navštívil Australský válečný památník (Australian War Memorial), kde jsem si prohlédl všechny stálé expozice a provedl doplňující archivní výzkum v tamějším badatelském centru.

Poslední týden jsem pobýval v Sydney, kde sídlí pobočka Australského národního archivu. Zde jsem provedl doplňující archivní výzkum a prostudoval přes 30 signatur a rovněž pořídil jejich elektronické kopie.

Získané informace budou využity k dokončení disertační práce (2016) a následně při přípravě monografie (2017).

Dne 7. října jsem na mezinárodní doktorandské konferenci v Košicích přednesl konferenční příspěvek na téma Českoslovenští Židé v australské emigraci za druhé světové války.

Příspěvek se věnoval osudům Židů z Československa, kteří se po Mnichovu a po 15. březnu 1939 rozhodli emigrovat a v důsledku vypuknutí druhé světové války se ocitli až na samé periferii československého exilu ve vzdálené Austrálii. Na základě českých a australských archivních pramenů analyzoval, v jakém rozsahu se českoslovenští Židé v Austrálii účastnili akcí na podporu československého zahraničního odboje a jeho londýnského ústředí, včetně neúspěšného náboru do československé vojenské jednotky na Středním východě či působení československých Židů v australské armádě. Kromě uvedené analýzy a kvantifikace příspěvek zahrnul nástin „válečných“ osudů některých jednotlivců, například důstojníka v australské armádě MUDr. Marca Braunsteina (Bruntona), příslušníka australského královského letectva (RAAF) Wolfganga Ericha Reisera či kapitána čs. armády Felixe Süsslanda (Sládka), hlavního organizátora náboru do čs. zahraniční armády.

Rozšířená verze vyjde tiskem jako samostatná studie v odborném časopise (konferenčním sborníku)

Na základě upozornění slovenského badatele Mgr. Milana Herčuta jsem aktualizoval jmenný seznam Čechoslováků za druhé světové války.

Do seznamu byli přidáni dva bratři Erica Rosenfelda (narozeného 13. 11. 1912 v Plzni), a sice Max Rosenfeld (narozený 18. 11. 1907) a Arnold Rosenfeld (narozený 5. 9. 1914). Rodina Rosenfeldových (otec Julius Roselfeld pocházel z Plzně a do Austrálie emigroval na konci 19. století, za manželku si vzal Australanku z Melbourne Elizabeth Halinbourg) se v Austrálii hlásila k češství a ke svým českým kořenům, proto byli na seznam zařazeni také Max s Arnoldem, přestože se oba narodili již v Austrálii.

Všichni tři bratři Rosenfeldové sloužili za války v RAAF v důstojnických hodnostech.

Byl zveřejněn jmenný seznam Čechů a Slováků, kteří sloužili v australské armádě v průběhu studené války. Seznam obsahuje k 1. lednu 2015 celkem 27 osob: 5 účastníků korejské války a 22 účastníků vietnamské války.

V rámci kurzu Britské impérium 1763-1997 , který je určen studentům navazujícího magisterského studia na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, jsem dnes přednášel na téma Dvě století australských dějin: od trestanecké kolonie po prvenství v „Better Life Index“ OECD.

Na závěr přednášky jsem stručně zmínil i problematiku česko-australských vztahů ve 20. století. To je ovšem téma spíš na samostatnou přednášku...

MUDr. Marco Grigorjevič BRAUNSTEIN (1893–1963)

Nahlédněte do osudů potomka ruské židovské rodiny, který se po několikaleté pouti zajateckými tábory ocitl v Československu, vystudoval zde medicínu a oženil se – jen proto, aby musel v roce 1939 znovu uprchnout, tentokrát na druhý konec světa – do Austrálie.

Po odchodu do exilu sloužil MUDr. Braunstein za druhé světové války v australské armádě v hodnosti nadporučíka pod novým jménem Dr. Mark George BRUNTON.